Keramikova reportáž z GB II

P. Jurníček   (17.3.2014)

Přichází další část aktuální návštěvy českého keramika v Anglickém království.:

http://www.artkeramika.cz/clanek-1521-za-zpestrujici-zkusenou-keramickej-vandr-do-gb.html

Opět usedám mezi glazurami a přežahem, abych nasmolil druhé pokračování mé reportáže z GB. Odborně-profesionální rovinu zastane v teto části preklad rozhovoru s Toffem Millwayem.

velky_obrazek
Toff a Oli

A tak k osobně cestovatelské části napíšu jen několik málo slov. Můj dojem z diskuze pod prvním článkem je stejný, jako dojem ze všeobecně zdravotní pojišťovny.

Trefně ho definuje citát z dosti podstatné události v dějinách křesťanství a je nasledující:

"Nepotřebujeme lásku a slepích kteříž vidí, nepotřebujeme uzdravených, dost je nám klid a pořádek impéria."

Pokud by se někdo domníval, že je v tom něco osobního, hluboce se mílí, chtěl jsem jen upozornit na logický fakt, že v zaneřáděných chlévech je těžko prospívat. Jinak můj pobyt se blíží ke konci, ve středu odlétám.
velky_obrazek
Toffova galery

Udělali jsme si s Olim překrásný výlet na Bredon Hill, která se právem vyskytuje v řadě místních basní.

velky_obrazek
výhled z Brendon hill

Náš první výpal se kupodivu zdařil a obavy, které jsme měli se naštěstí nepotvrdily. Snad se nám tak zůročila péče a trpělivost se kterou jsme postupovali. Na pondělí dopoledne se ohlásil Toff, pohostím ho po našom, bílým puehrem. Musím přiznat, že na mne udělal dojem nejen jako keramik, ale hlavně jako člověk s úsudkem a myslí jasnou, jako nejjasnější nebe. A to se nestavá obden. A teď už se pokusím nechat vyznít jeho kouzelná slova.:

velky_obrazek
Toffova galery

1.Můžete nám říci, jak jste začal s keramikou?

Byla to vaše rodinná tradice nebo osobní volba?

Nenavázal jsem na rodinnou tradici. Můj otec byl civil engeneer a matka pečovatelka, měla velice ráda ručně zhotovené věci a to si myslím se přeneslo i na mne. Chtěl jsem být architekt, ale neudělal jsem zkoušky a tak jsem ukončil své vzdělání v roce 1967 a vyrazil do světa za štětím. Vždycky jsem vyráběl různé praktické věci, kamarád ze školy mi doporučil vzdálenou hrnčírnu na jihozápadě Irska, kterou provozoval Němec, Němka Christa Reichel. Nabídl jsem tam, že budu pracovat zadarmo
{

dosti obvyklé v západních zemích

}
a žil ve starém karavanu.

Nedlouho po tom jsem karierně postoupil dost na to, abych dostal peníze alespoň na jídlo. Byla to doba hippies a podle toho jsem také žil, nicméně jsem se při tom neustále učil hrnčířskému řemeslu. Postavili jsme The artits flower house, umělecké centrum s dílnou, galerií a kavárnou

{model který jsem okoukal už na Zélandě}.

Potom jsem pracoval v dílně, která vyráběla jídelní nádobí a nakonec jsem vedl dílnu pro mentálně postižené v Camphill Willage Trust na pobřeží. Měl jsem ale stále pocit, že se musím víc zdokonalit, takže jsem začal navštěvovat kurzy v Harow studio pottery a to mi otevřelo všechny zbývající dveře.

Jako student jsem pracoval pro Gwynne Hanssen, Ray Finch and Peter Bruce -Dick,z nichž všichni stojí za povšimnutí. Byl jsem ale také představen mnoha dalším. Stavěl jsem pece a pomáhal stavět hrnčírny pro ostatní.

Dvakrát jsem pracoval v Africe, pak v Americe. Nakonec v roce 1985 jsem se vratil do Anglie a založil vlastní hrnčírnu, to mi bylo 36 let.
velky_obrazek
mistrovo pracoviště

2.Jaké druhy pálení jste vyzkoušel a proč jste si nakonec vybral plynem pálenou, solenou kameninu?

Začínal jsem s erhenware v elektické peci a pak jsem přešel na plynem pálenou kameninu. První pec jsem postavil jako student na Harow. Vlastně ať už to bylo plynem, dřevem nebo olejem, vždy mne zajímalo solené zboží. S tím jsem se poprvé setkal u Gwinne Hannsen ve Francii. Výsledky z plynu se prostě nejvíc blížily mým představám. Protože nemáme ve vesnici plynovod, mám v chalupě dva jednotunové tanky na plyn.

3.Jak hodnotíte vaše vlastní postavení na trhu?

Účastníte se keramických festivalů-trhů?

Naprostou většinu zboží prodám od sebe, ve své vlastní galerii. Trhy, festivaly navstevuji jen dva, v podstatě jen pro to, abych se připomněl sběratelům a světu keramiky. Trvalo mi dlouho, než jsem se dostal na špičku trhu.

Poslední velká osobnost Britské keramiky a filosof Mick Casson vždycky říka že

špičkoví hrnčíři mají morální povinnost prodávat za co nejvyšší možné ceny, aby měli začátečníci kde začít.

4.Jakým způsobem myslíte se vyvíjí současná cenová politika galerií a keramiky v GB?

Během krize některé galerie skončily a i můj prodej se zpomalil. Nakonec se ale hodně lidí rozhodlo podpořit Britské řemeslníky a umělce a tak je situace dobrá a ceny vyrovnané.
velky_obrazek
pec po 15 letech soleni

5.Co byste rád vzkázal Českým keramikům a čtenářům Artkeramiky vůbec?

Dobře jezte a dělejte skvělé nádoby na skvělé jídlo. Lide jedí rádi a třikrát denně, konec konců se říká že jídlo je cesta k lidskému srdci. Všichni máme příležitost udělat svět lepším a nám hrnčířům byla dána příležitost ho zlepšit tím, že spousta lidí může vařit a jíst ze skvělého nádobí. Nepotřebujeme být ani slavní ani bohatí, potřebujeme jen dělat dobré zboží pro naše zákazníky a budete pžekvapení, jak rychle zájem mezi lidmi poroste. Mnoho štěstí a těším se na talíř dobrého jídla, až se uvidíme.

Toff Milway

Corderton pottery
velky_obrazek
domečky jak z pohádky

http://www.toffmilway.co.uk/

a Oliho stránky:

http://www.oliverherford.co.uk/




Artkeramika internetový obchod

Související články


diskuze

Mirka  Příjemné čtení, díky. Až tam pojedeš příště doporučuji navštívit Peak District National Park, máš to od tama cca 2-3 hodiny cesty a zeptej se svých hostitelů - stojí to za to. Odpovědět 17.3. 14.33
Jura  Ahoj.Článek super respektive oba dva články.Díkes
A věci v galeriích zde Prostě PARÁDNÍ.Zas si připadám tááákhle malinkej.
Dobré dny přeju.
Jura Odpovědět 17.3. 16.24
Michal Plíhal  A Petře. Chci jen poděkovat za tvuj online přenos. Velice zajimave počteničko a taky díla od Pana keramika jsou krasne.
A diskuse? Nejspis to stejne dopadne tak, že někdo poradi začínajícím a někdo ne a to podle povahy a názoru dotyčneho. Podle mě nelze ďát návod nebo doporučení na tož závazné doporučení pro všechny. Odpovědět 17.3. 17.13
aja  Dík za reportáž i za sdílení myšlenek a za odkazy - je na co koukat. A hlavně nad čím se zamýšlet... Odpovědět 18.3. 11.02
Petr Jurníček  Také chci poděkovat,těší mne že moje práce,práce Petry Grossové,Sandry Jurníčkové, a Tomáše Macka nevyšli v niveč.Mám z vašich reakcí moc dobrý pocit,že jsem jaksi dosáhl toho co jsem chtěl,tedy ,udělat radost.
Doma už je to trošku těžší,nicméně bych rád připojil třetí díl,tzn,návštěva dílny kde pracoval Ray Finch a naše vlastní výsledky.
S díky a pozdravy,P.J. Odpovědět 21.3. 19.54
macek  Těším se na závěr Anglické trilogie. Odpovědět 21.3. 20.05
MO.  .já taky .. :-) MO. Odpovědět 28.3. 8.29


Jméno:   Email:  
Kolik je 5+1? (antispam)