Tomáš Kolář  (kolar.tomas@gmail.com):  Po výpalu vždy zůstává menší, či větší pnutí mezi glazurou s střepem. Je to dáno rozdílným koeficientem teplotní roztažnosti - složení glazury a střepu je odlišné. To, ře Vám praská glazura i po několika dnech může být opravdu ovlivněno průběhem chlazení. Vliv mají teploty kolem 500°C a potom i kolem 250 - 180°C pokud je silnější vrstva glazury. Opakovaný výpal vše spíše zhorší. V případě hodně tenkého střepu se dokonce může objevit i samovolné prasknutí střepu vlivem velkého tahu glazury.
Mně v praxi při menším množství pomohlo jemné zdrsnění povrchu střepu (je-li možné) před glazováním (např. smirkový papír). Předpokládám, že do složení glazury nechcete zasahovat, takže mne ještě napadá prodloužit výdrž při dosažení nejvyšší teploty a vůbec prodloužit poslední fázi ostrého výpalu - pomalejší nástup v posledních 50ti stupních... Prodoužením výdrže můžete pálit na nižší teplotu (1.220°C) a efekt protavení bude podobný jako u rychlého nástupu na teplotu vyšší (1.250°C) I Mont Blanku udělá dobře teplot nad 1.250°C... Ne zcela slinutý střep by potom mohl být také příčinou dodatečného krakelování glazury i po několika dnech...

Jméno:   Email:  
Kolik je 5+1? (antispam)